Vybrané druhy - Mořský svět

Mořský svět - Výstaviště v Praze 7 - Holešovicích, otevřeno denně od 10 do 19

SOUTĚŽ O DRAHOKAM : v měsíci září soutěžíme o ametyst s kalcitem a křištˇálem.

KAŽDÉ ÚTERÝ OD 15:00

- KRMENÍ ŽRALOKŮ -

KAŽDOU STŘEDU OD 15:00

- KRMENÍ STŘEDOVÉ NÁDRŽE -

KAŽDÝ ČTVRTEK OD 13:30

- KRMENÍ REJNOKŮ Z RUKOU POTÁPĚČE -

KAŽDÝ POSLEDNÍ PÁTEK V MĚSÍCI

- NOČNÍ PROHLÍDKA S PRŮVODCEM -

Žralok černocípý – Carcharhinus melanopterus

Žralok černocípý dorůstá do velikosti až 2,8 metru. Vyskytuje se v mořích a oceánech subtropického a tropického pásu do hloubek 30 metrů v mělkých útesových vodách. Živí se rybami, měkkýši a hlavonožci. Jedná se o živorodý druh žraloka, v jednom vrhu rodí samice až 10 mláďat. Cíp hřbetní a spodní část ocasní ploutve je zbarvena černě. Jako jeden z mála druhů žraloků dokáže vyskočit celým tělem nad hladinu.

Kajman brýlový – Caiman crocodilus

Kajmani se vyskytují ve sladkých pomalu tekoucích vodách jižní Ameriky. Samci dosahují velikosti až 2,5 metru. Mláďata loví drobné bezobratlé živočichy, dospělci se živí rybami, obojživelníky, plazy a ptáky. Velcí jedinci si troufnou i na savce (např. divoká prasata). U břehu čekají na to, až se zvíře přijde napít, a pak na něj zaútočí. Mají velmi dobře vyvinutý zrak, čich i sluch. Podobně jako žralokům se i krokodýlům obnovují vypadlé zuby za nové. Potravu ale nedokáží žvýkat, z oběti musí vyrvat kus masa, který spolknou vcelku. Kusy masa vytrhávají díky pohybu ocasu, kdy se otáčí kolem své osy. Pod vodou vydrží kajmani bez nadechnutí až jednu hodinu, bez potravy pak vydrží až půl roku.

Soltýn barakuda – Sphyraena barracuda

Barakudy jsou dravé ryby dorůstající do velikosti až 2 metry, vážit mohou i 50 kg. Vyskytují se v tropických a subtropických vodách Tichého a Atlantského oceánu, dospělé barakudy se zdržují v blízkosti korálových útesů. V lovu jí výrazně pomáhají dlouhé zašpičatělé čelisti obsahující řadu velkých a velmi ostrých zubů. Potravu tvoří převážně ryby, korýši nebo sépie. Kořist loví tak, že nehnutě číhá a při spatření kořisti prudce vyrazí vpřed a kořist uchvátí. Jedná se o oblíbený úlovek sportovních rybářů.

Piraňa červenobřichá – Pygocentrus natterei

Piraně obývají sladké vody Jižní Ameriky – povodí řek Orinoka, Paraná a Amazonky. Zdržují se ve větších hejnech, ve kterých loví kořost – především ryby, hmyz, ale i drobnější obratlovce a nepohrdnou ani mršinami. Mají velmi ostré trojúhelníkovité zuby, kterými dokáží doslova vyrvat z oběti kus masa. V hejnech udržují přísnou sociální hiearchii. Jejich agresivita souvisí s dostatkem potravy a s množstvím vody. V obdobích, kdy je potravy nedostatek a kdy klesá hladina vody, jejich agresivita vzrůstá. Jsou velmi citlivé na obsah krve ve vodě – proto se nedoporučuje koupání v místě jejich výskytu menstruujícím ženám. V době rozmnožování se pár oddělí od hejna, o jikry se následně stará samec.

Pterois volitans Perutýn ohnivý

Vyskytuje se v tropickém pásu východní části Indického oceánu a v západní části Tichého oceánu. Jedná se o velmi schopného lovce, živí se převážně rybami a korýši. Díky roztažitelné tlamě dokáže pozřít i velkou rybu. Ve hřbetní, břišní a řitní ploutvi má jedovaté paprsky, které obsahují velmi silný neurotoxický jed, který je strukturou podobný jedu kobry. Bolest po poranění perutýnem je velmi silná. Pomůže ponoření postiženého místa do co nejteplejší vody – jed je bílkovinné povahy, který v teple denaturuje. Vidět u nás můžete i perutýna tykadlového a perutýna krátkoploutvého, oba druhy jsou rovněž jedovaté.